Povinnosti

Ve dnešním zamyšlení bych rád posdílel praktické nápady, co mně samotnému fungují, když je něco, co vím, že musím udělat, ale úplně se mi do toho nechce. V prvé řadě platí, že co je na očích, žije svým životem. Jak se říká, sejde z očí, sejde z mysli, což platí i o povinnostech. Pokud nevidím záměrně to co nechci vidět, potom na to postupně zapomenu. Mně osobně funguje, mít stále na očích to, co vím, že bych měl udělat. Většina lidí rádo odškrtává povinnosti. Když vím, že mám povinnost, napíši si ji do kalendáře na další den a pokud ji ten den neudělám, posunu ji. Mechanismus je ten, že pokud aktuálně na tuto činnost nemám chuť, dá se očekávat, že rozpoložení, například únava bude menší někdy později a když tedy kdykoliv, kdy otevřu kalendář vidím, tuto povinnost, tak dříve nebo později budou okolnosti takové, že se do této činnosti pustím. V prvé řadě je to samozřejmě o rozhodnutí, že tuto činnost dělat chci, ale obecně platí, že i na povinnosti bude příhodný čas. Nutit se do nich jenom způsobí, že se ji napříště zprotivíme a už je třeba nebudeme chtít dělat vůbec, což by nám život mohlo zkomplikovat. Život je o povinnostech, ale pokud máme možnost si je zpříjemnit, dělat je ve více příhodný čas, proč nevyužít mechanismus toho, že v určitou chvíli se nám budou dělat lépe?